e-Pedagogium 2026, 26(3):9-23 | DOI: 10.5507/epd.2026.019

Hlavní vzdělávací proud: Je stále ještě dostatečně atraktivní volbou pro současné rodiče?

Monika Šimákováa
a Katedra pedagogiky, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha, ORCID iD: 0000-0003-4007-4146

Článek se zabývá otázkou, proč hlavní vzdělávací proud v českém prostředí nemusí být pro část současných rodičů samozřejmou a dostatečně atraktivní volbou. Argumentace je vystavěna kolem tří tezí: (1) Od konce 80. let se v československém, resp. českém prostředí vytratila kolektivně sdílená konsensuální a normativní představa o vzdělávání; (2) povaha kurikulární reformy a její implementace vzbudila obavy o směřování hlavního vzdělávacího proudu ze strany odborné i široké veřejnosti; (3) v českém mediálním prostoru dominuje hlas tzv. expertů na vzdělávání, kteří skrze své výroky často prosazují alternativní formy vzdělávání a dlouhodobě znevažují kvalitu a společenskou relevanci hlavního vzdělávacího proudu. Cílem textu je prostřednictvím předložených tezí analyzovat možné příčiny, jež vedou k poklesu důvěry současných rodičů v hlavní vzdělávací proud a zároveň nabídnout podněty k dalšímu teoretickému či empirickému zkoumání dané problematiky.

Klíčová slova: hlavní vzdělávací proud; volba školy; současný rodič; kurikulární reforma; experti na vzdělávání; postmodernismus; neoliberalismus.

The Mainstream Educational Path: Is It Still an Attractive Choice for Contemporary Parents?

This article examines why mainstream education in the Czech Republic may no longer constitute an obvious or sufficiently attractive choice for some contemporary parents. The argument is structured around three theses: (1) since the late 1980s, the collectively shared, consensual, and normative conception of education has gradually eroded in the Czechoslovak and, subsequently, Czech context; (2) the nature of curriculum reform and its implementation have raised concerns among both educational professionals and the wider public regarding the direction of mainstream education; and (3) the Czech media landscape is dominated by the voices of so-called educational experts who, through their public interventions, frequently promote alternative forms of education while persistently questioning the quality and societal relevance of mainstream education. By examining these three theses, the article seeks to analyse factors that may contribute to declining parental trust in mainstream education and to identify directions for further theoretical and empirical research.

Keywords: mainstream education; school choice; contemporary parents; curriculum reform; education experts; postmodernism; neoliberalism.

Vloženo: 21. září 2026; Revidováno: 21. září 2026; Přijato: 29. září 2026; Zveřejněno: 13. listopad 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šimáková, M. (2026). Hlavní vzdělávací proud: Je stále ještě dostatečně atraktivní volbou pro současné rodiče? e-Pedagogium, 26(3), 9-23. doi: 10.5507/epd.2026.019
Stáhnout citaci

Reference

  1. Albæk, E., Christiansen, P. M., & Togeby, L. (2003). Experts in the mass media: Researchers as sources in Danish daily newspapers, 1961-2001. Journalism & Mass Communication Quarterly, 80(4), 937-948. https://doi.org/10.1177/107769900308000412 Přejít k původnímu zdroji...
  2. Altenhofen, S., Berends, M., & White, T. G. (2016). School choice decision making among suburban, high-income parents. AERA Open, 2(1), 1-14. https://doi.org/10.1177/2332858415624098 Přejít k původnímu zdroji...
  3. Bell, C. A. (2009). All choices created equal? The role of choice sets in the selection of schools. Peabody Journal of Education, 84(2), 191-208. https://doi.org/10.1080/01619560902810146 Přejít k původnímu zdroji...
  4. Berends, M., & Waddington, R. J. (2019). Scaling up and sustaining charter school effects. In M. Berends, R. J. Waddington, & J. Schoenig (Eds.), School choice at the crossroads: Research perspectives (pp. 148-170). Routledge. https://doi.org/10.4324/9781351213318-9 Přejít k původnímu zdroji...
  5. Bourdieu, P. (2002). O televizi (N. Obrtelová, Trans.). Doplněk. (Original work published 1996)
  6. Brown, P. (1990). The 'Third Wave': Education and the ideology of parentocracy. British Journal of Sociology of Education, 11(1), 65-86. https://doi.org/10.1080/0142569900110105 Přejít k původnímu zdroji...
  7. Česká školní inspekce. (2022). Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2021/2022: Výroční zpráva České školní inspekce.
  8. Česká školní inspekce. (2023). Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2022/2023: Výroční zpráva České školní inspekce.
  9. Davies, B., & Bansel, P. (2007). Neoliberalism and education. International Journal of Qualitative Studies in Education, 20(3), 247-259. https://doi.org/10.1080/09518390701281751Sebastian Engelmann, Alternative(s): Better or just different?, Journal of Philosophy of Education, 56(4), 523-534. https://doi.org/10.1111/1467-9752.12702 Přejít k původnímu zdroji...
  10. Giddens, A. (2023). Důsledky modernity (K. Müller, Trans.; 4th ed.). Karolinum. (Original work published 1990)
  11. Goldring, E. B., & Phillips, K. J. R. (2008). Parent preferences and parent choices: the public-private decision about school choice. Journal of Education Policy, 23(3), 209-230. https://doi.org/10.1080/02680930801987844 Přejít k původnímu zdroji...
  12. Goldthorpe, J. H. (1998). Rational action theory for sociology. The British Journal of Sociology, 49(2), 167-192. https://doi.org/10.2307/591308 Přejít k původnímu zdroji...
  13. Guo, L. (2013). Toward the third level of agenda-setting theory: A network agenda-setting model. In T. J. Johnson (Ed.), Agenda-setting in a 2.0 world: New agendas in communication (pp. 112-133). Routledge.
  14. Held, D. (2006). Models of democracy (3rd ed.). Polity.
  15. Janík, T., Janko, T., Pešková, K., Knecht, P., & Spurná, M. (2018). Czech teachers' attitudes towards curriculum reform implementation. Human Affairs, 28(1), 54-70. https://doi.org/10.1515/humaff-2018-0006 Přejít k původnímu zdroji...
  16. Janík, T., Maňák, J., Knecht, P., & Němec, J. (2010). Proměny kurikula současné české školy: Vize a realita. Orbis Scholae, 4(3), 9-35. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.109 Přejít k původnímu zdroji...
  17. Kaščák, O., Kostelecká, Y., Komárková, T., & Novotná, V. (2022). Rodina jako substituce školy? K distribuci vzdělávací zodpovědnosti ve dvou vlnách pandemie covidu-19 v České republice. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 58(5), 509-532. https://doi.org/10.13060/csr.2022.028 Přejít k původnímu zdroji...
  18. Kaščák, O., & Pupala, B. (2009). Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Rokus.
  19. Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov: Vzdelávanie v ére neoliberalizmu. Sociologické nakladatelství (SLON).
  20. Kostelecká, Y., Kaščák, O., Komárková, T., & Klapálková, V. (2023). Motivace rodičů k domácímu vzdělávání v českém kontextu. Sociológia - Slovak Sociological Review, 55(5), 496-521. https://doi.org/10.31577/sociologia.2023.55.5.18 Přejít k původnímu zdroji...
  21. Kostelecká, Y., Kostelecký, T., Kaščák, O., Komárková, T., & Klapálková, V. (2025). Homeschooling as an extension of school choice in the Czech Republic after the COVID-19 pandemic? International Studies in Sociology of Education, 34(3), 337-361. https://doi.org/10.1080/09620214.2024.2422588 Přejít k původnímu zdroji...
  22. Kotásek, J. (2004). Transformace školy v demokratizující se společnosti. In E. Walterová (Ed.), Úloha školy v rozvoji vzdělanosti (Vol. 1, pp. 67-77). Paido.
  23. Kučerová, S. R., Bláha, J. D., & Pavlasová, Z. (2015). Malé venkovské školy na trhu se základním vzděláváním: Jejich působnost a marketing na příkladu Turnovska. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 51(4), 607-636. https://doi.org/10.13060/00380288.2015.51.4.209 Přejít k původnímu zdroji...
  24. Liessmann, K. P. (2015). Hodina duchů: Praxe nevzdělanosti: Polemický spis (M. Váňa, Trans.). Academia.
  25. Lyotard, J.-F. (1993). O postmodernismu: Postmoderno vysvětlované dětem. Postmoderní situace (J. Pechar, Trans.). Filosofia.
  26. McCombs, M. E. (2009). Agenda setting: Nastolování agendy - masová média a veřejné mínění. Portál.
  27. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2001). Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Tauris.
  28. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
  29. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2021). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
  30. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2023). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
  31. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2024). Statistická ročenka školství - Vývojová ročenka.
  32. Moss, P. (2009). There are alternatives! Markets and democratic experimentalism in early childhood education and care (Working Papers in Early Childhood Development No. 53). Bernard van Leer Foundation & Bertelsmann Stiftung.
  33. Najvar, P. (2014). Filipika proti finanční gramotnosti aneb o dvou (ne)souvisejících jevech. Pedagogická orientace, 24(5), 811-817. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-5-811 Přejít k původnímu zdroji...
  34. Pešková, K., Janko, T., Janík, T., & Spurná, M. (2018). Proměny postojů učitelů ke kurikulární reformě a jejímu zavádění. Orbis Scholae, 12(1), 69-93. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.282 Přejít k původnímu zdroji...
  35. Pešková, K., Spurná, M., & Knecht, P. (2019). Teachers' acceptance of curriculum reform in the Czech Republic: One decade later. Center for Educational Policy Studies Journal, 9(2), 73-97. https://doi.org/10.26529/cepsj.560 Přejít k původnímu zdroji...
  36. Simonová, J. (2017). Charakteristiky dobré základní školy z pohledu rodičů. Pedagogická orientace, 27(1), 136-159. https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-136 Přejít k původnímu zdroji...
  37. Skalková, J. (1993). Humanizace vzdělávání a výchovy jako soudobý pedagogický problém. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
  38. Slavík, J., Štech, S., & Uličná, K. (2017). Ohlédnutí za vývojem přístupů k obsahu vzdělávání, učivu a kurikulu po roce 1989. Pedagogika, 67(3), 191-202. Přejít k původnímu zdroji...
  39. Smith Slámová, R. (2021). Únik ze spádových škol: Obavy rodičů z "běžné školy" při nástupu dítěte do 1. třídy. Pedagogika, 71(3), 457-482. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.980 Přejít k původnímu zdroji...
  40. Smith Slámová, R. (2022). Nesouzníme s "běžnou školou": Rodičovská volba základní školy v kontextu souladu rodinného a institucionálního habitu. Studia paedagogica, 27(3), 161-193. https://doi.org/10.5817/SP2022-3-6 Přejít k původnímu zdroji...
  41. Spilková, V. (2005). Klíčové mezníky transformačního procesu - projekty reforem a koncepce vzdělávací politiky. In Proměny primárního vzdělávání v ČR (pp. 15-26). Portál.
  42. Spilková, V. (2022). Hlavní směry transformace primárního vzdělávání v České republice po roce 1989 a perspektivy dalšího vývoje. Pedagogika, 72(2), 157-184. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2082 Přejít k původnímu zdroji...
  43. Straková, J. (2010). Dopad diferenciace vzdělávacích příležitostí v povinném vzdělávání na vývoj nerovností ve výsledcích žáků v ČR po roce 2000. Pedagogika, 60(1), 21-37.
  44. Straková, J., & Simonová, J. (2015). Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 51(4), 587-606. https://doi.org/10.13060/00380288.2015.51.4.208 Přejít k původnímu zdroji...
  45. Straková, J., Spilková, V., Simonová, J., Friedleandaerová, H., & Hanzák, T. (2013). Názory učitelů základních škol na potřebu změn ve školním vzdělávání. Orbis Scholae, 7(1), 79-100. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.27 Přejít k původnímu zdroji...
  46. Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: K vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny. Grada.
  47. Strouhal, M., & Koťa, J. (2016). Vzdělanost jako problém a jako výzva: K proměnám univerzity a smyslu vysokoškolské přípravy budoucích učitelů. In M. Strouhal (Ed.), Učit se být učitelem (pp. 14-43). Karolinum.
  48. Šimáková, M. (2024). Education experts: Agents of contemporary educational discourse? Journal of Pedagogy, 15(1), 71-95. https://doi.org/10.2478/jped-2024-0004 Přejít k původnímu zdroji...
  49. Šíp, R. (2019). Proč školství a jeho aktéři selhávají: Kognitivní krajiny a nacionalismus. Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9378-2019 Přejít k původnímu zdroji...
  50. Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neo-liberální době: Esej o paradoxní situaci učitelství. Pedagogika, 57(4), 326-337.
  51. Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105-115.
  52. Štech, S. (2013). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogická orientace, 23(5), 615-633. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-615 Přejít k původnímu zdroji...
  53. Štech, S. (2016). Velká regrese? Proměny vzdělávání mezi hlasy politiků, expertů a rodičů. In M. Strouhal & S. Štech (Eds.), Vzdělání a dnešek: Pedagogické, filosofické, historické a sociální perspektivy (pp. 179-201). Karolinum.
  54. Štěpáník, S. (2024). Kurikulární rámce výuky češtiny v představách učitelů. Didaktické studie, 16(2), 15-28.
  55. Tupý, J. (2018). Tvorba kurikulárních dokumentů v České republice: Historicko-analytický pohled na přípravu kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání v letech 1989-2017 (2., doplněné a upravené vydání). Masarykova univerzita. Přejít k původnímu zdroji...
  56. Welsch, W. (1994). Naše postmoderní moderna (I. Ozarčuk & M. Petříček Jr., Trans.). Zvon. (Original work published 1987)
  57. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). (2004). Sbírka zákonů České republiky.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.